OKOLÍ
Dominantou krajiny a nejvyšším vrchem Novobystřické vrchoviny je Vysoký zvaný též Markův kámen (738 m.n.m.) u Kunžaku, cca 8 km od autokempinku Osika. Dalšími známými vrchy jsou např.Větrov u Mýtinek (713,5 m.n.m.), Bukový vrch u Stálkova ( 720,9 m.n.m.), Jelení vrch u Kláštera (708,6 m.n.m.) - kde je v letní sezóně zpřístupněno k prohlídce několik objektů bývalého hraničního opevnění, vrch Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem ( 699,6 m.n.m.) - místo, blízko něhož leží tzv. trojmezí - bod označující historické hranice Čech, Moravy a Rakouska.
Systematické osidlování oblasti začalo poměrně pozdě někdy na počátku 12.století. Existují ale archeologické nálezy, které v této oblasti dosvědčují již přítomnost římských legií. Dále je zde možno nalézt i slovanské mohyly z 9.století. Ale až v 12.století vznikají první osady a města jako např. Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice apod. Oblast získává mocný rod Vítkovců a nejvýznamějším centrem oblasti se stává Jindřichův Hradec, kteří zde vládli až do počátku 17. století, kdy vymřeli po meči a hradecké panství získává rod Slavatů.
Bystřické panství s Landštejnem získal po Vítkovcích rod Krajířů z Krajku a nesmazatelně se zapsal do historie Novobystřicka. Krajířové se již od počátku věnovali budování rybníků, provedli rozsáhlou rekonstrukci hradu Landštejna, založili klášter paulánů v osadě Klášter apod.
Oblast značně utrpěla za husitských výbojů, kdy byla např. do základů vypálena Bystřice, zničeno bylo také několik osad např. Pfaffenschlag u Starého Města pod Landštejnem apod.
Další těžkou zkouškou pro oblast byla třicetiletá válka, po které nastává úpadek oblasti a velké zbídačení obyvatelstva.
Po 1. světové válce a zejména po vyhlášení samostatné Československé republiky dochází zde vzhledem k národnostnímu složení obyvatelstva, kdy většina obyvatelstva se hlásí k německé národnosti, k národnostním třenicím a velká část oblasti je v rámci tzv. Sudet připojena v roce 1938 k německé Říši. Nastává doba tvrdé persekuce českého obyvatelstva a jeho násilného poněmčování a to zejména v Jindřichově Hradci ale i na jiných místech. Byly rušeny české školy a Čechům bylo např. zakázáno se do Jindřichova Hradce stěhovat. Mnoho lidí bylo posláno do koncentračních táborů zejména Židů.
V průběhu 2. svět.války byla na Hradecku také svedena letecká bitva amerických a německých letadel.
Po 2. světové válce v květnu 1945 je obnoven okres Jindřichův Hradec v původním rozsahu, jenž byl za okupace zrušen. Německé obyvatelstvo je na základě tzv. Benešových dekretů vyhnáno a oblast osidlují obyvatelé z vnitrozemí. Po únoru 1948 provedly komunisty ovládané akční výbory národní fronty rozsáhlé čistky a do všech významných funkcí byli dosazeni komunističtí exponenti a byla zlikvidována ostatní politická konkurence. Řada velkých podniků byla znárodněna a nastává pro oblast jedno z nejhorších období v její dosavadní historii. Řada vesnic je zbořena např. Romava, Rajchéřov, Staré Hutě, Košťálkov,Dětříš, Kuní, Mnich, Obora a jiné, je zlikvidováno i několik památek např. unikátní barokní kostel sv.Michala v Rajchéřově, klášter paulánů v Klášteře ( zbyla jen kaple ), kostel v Mnichu atd., řada dalších památek je poničena např. zámek v Nové Bystřici, zaniká řada usedlostí a je vztyčena tzv.železná opona. Nastává odliv obyvatelstva, oblast se mění v zapomenutý kout naší vlasti.
Teprve rok 1989 a následující roky znamenají mírný obrat k lepšímu. Padá železná opona, oživuje se příhraniční spolupráce s rakouskými sousedy, oživuje se turistika apod.
KULTURNÍ PAMÁTKY
Jindřichův Hradec ( 20 km od ATC Osika ) - přirozené, kulturní a obchodní centrum oblasti. Perlou města založeného již někdy ve 13. století je bezesporu jeho zámek,stojící na základech původního gotického hradu. Původními držiteli města a jeho rozsáhlého dominia byli Vítkovci. Po jejich vymření v roce 1604 se dostává město do držení rodu Slavatů. Po vymření Slavatů koncem 17. století se stává držitelem města a přilehlé oblasti rod Černínů, který zde žil až do konce 2. světové války.
Ve městě je umístěno muzeum, kde můžete shlédnout např. světoznámé Krýzovy jesličky apod. Městská památková reservace obsahuje řadu unikátních architektonických skvostů z dob gotiky, renesance ale i baroka. Okolí města je malebné a nabízí celou řadu atraktivních turistických cílů.
Slavonice ( 18 km od ATC Osika ) - městská památková reservace. Město poprvé zmíněno v roce 1260. Skvostem města je jeho velmi zachovalé renesanční náměstí s měšťanskými domy,městské brány a zbytek opevnění. Dominantou města je kostelní věž s ochozem ze 16. století. V městském muzeu jsou umístěny exponáty ze zaniklé středověké vesnice Pfaffenschlagu atd.
Landštejn ( 8 km od ATC Osika ) - jedna z největších hradních zřícenin v České republice. Hrad vznikl někdy na počátku 13. stol. pravděpodobně z iniciativy Přemysla Otakara II. Hrad vlastnilo v průběhu jeho historie několik rodů, z nichž bezesporu nejvýznamější byli Vítkovci a Krajířové z Krajku. Např. Vilém z Landštejna se za vlády Karla IV. stává nejvyšším pražským purkrabím. Roku 1771 zapálil hrad blesk a hrad vyhořel. Od 70. let 20.stol. zde probíhají záchranné stavební práce a probíhá zde také archeologický průzkum. Některé nálezy můžete vidět i v malé expozici přímo na hradě, který je veřejnosti přístupný.
Klášter ( 2 km od ATC Osika ) - kostel Nejsvětější Trojice. Areál byl založen v roce 1491 pro mnichy paulánského řádu. V roce 1535 jej při svém ústupu na Moravu vypálila sekta novokřtěnců. Klášter obnoven v roce 1626. Roku 1785 klášter zrušen, kostel však zůstal vyhlášeným poutním místem. V roce 1959 byl klášter zbořen, zůstal pouze kostel, který patří k jedné z nejvýznamnějších ranně barokních památek v Čechách. Stavba je dílem architekta Domenica Orsiho. Štuková výzdoba je dílem G.B.Cometa, hlavní oltář vytvořil Zikmund Lichtenberg z Nové Bystřice, který je i autorem souboru plastik. Zcela ojedinělou a unikátní památkou je dřevořezba "STROM ŽIVOTA" (kolem roku 1650).
V současné době je klášter po celkové rekonstrukci a je zde možno navštívit i nedělní bohoslužby, které začínají od 9.00 hod.
Nová Bystřice ( 3,5 km od ATC Osika ) - první zpráva o ní je z roku 1188 a týká se patrně osady založené rakouským rodem Zöbingů pod názvem Vistritz. Celá oblast bystřicka byla jablkem sváru mezi rakouskými a českými panovníky a teprve v polovině 13. stol. byla celá oblast připojena natrvalo k českým zemím. Od roku 1278 patřila Bystřice pánům z Landštejna, kteří zde založili hrad. Nejvýznamnějším představitelem této větve Vítkovců byl Vilém z Landštejna, který je pohřben v novobystřickém kostele Sv.Petra a Pavla. Roku 1341 získává město městská práva. Ve 14. stol. získali bystřické panství Krajířové z Krajku - původem štýrský rod, který se ale se zdejším prostředím dokonale sžil. V roce 1420 Bystřici vypálil za svého tažení Jan Žižka z Trocnova a na místě spáleniště byla vystavěna nová Bystřice od té doby zvaná Nová.
V 17. a 18. stol. zachvátil Novou Bystřici několikrát velký požár. Hrad byl přestavěn na zámek městského typu. V roce 1897 zde byla zprovozněna úzkokolejka do Jindřichova Hradce. Nová Bystřice je známa svým textilním průmyslem, jehož počátky sahají až do 19. stol. Ve 30. letech 20. stol. se stalo Novobystřicko centrem sudetoněmeckého hnutí, žilo zde 80% německého obyvatelstva. Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 byla zničena řada vesnic a byly zlikvidovány i mnohé památky (např.jedinečný románský kostel v obci Mnich) včetně obce samotné. Byla vztyčena tzv.železná opona, která byla odstraněna teprve v roce 1989 s pádem totalitního komunistického režimu.
Dnes je možno ve městě shlédnout mariánský sloup z roku 1679 a barokní kašnu z 18. stol., zámek / v současné době veřejnosti nepřístupný /, zbytky opevnění z 15. stol. a kostel sv.Petra a Pavla - původně gotický, presbytář ze 14. stol., v kostele velmi vzácné fresky ze 14. stol. V poslední době při opravě kostela bylo zjištěno, že kostel byl postaven na místě původní románské rotundy - jedné z nejstarších v českých zemích. V kostele se konají pravidelné bohoslužby a to ve středu od 18.00 hod. a v neděli od 10.30 hod.
Dačice (28 km od ATC Osika ) - okolí města bylo osídleno již v mladší době kamenné. Roku 1183 zde byl vysvěcen kostel. Okolo roku 1340 se staly Dačice součástí dominia pánů z Hradce. Roku 1459 odkoupil město Wolfgang Krajíř z Krajku. Po třicetileté válce se město ocitlo na pokraji zániku. Natávající období je charakterizováno častým střídáním jednotlivých majitelů. V roce 1843 se zde vyrobil první kostkový cukr na světě. Ve městě je několik renesančních a barokních památek např. Stará radnice, františkánský klášter, kostel sv.Vavřince, empírový zámek apod.
Ve městě je také muzeum.
Telč - ( 38 km od ATC Osika ) - významná městská památková reservace, od prosince 1992 na seznamu UNESCO. Některé nalezené předměty jsou již z doby římské a ukazují na starou obchodní stezku, která v okolí města vedla. Další nálezy jsou z doby mladohradištní. První prokazatelný údaj o městě pochází z roku 1334. Největší význam pro město a jeho rozvoj měla vláda pánů z Hradce, kteří drželi Telč až do svého vymření v roce 1604. Po nich se město stává majetkem Slavatů a po jejich vymření přechází město pod správu Lichtensteinů a Podstatských, která trvala až do roku 1945. Ve městě umístěna celá řada unikátních historických domů, dvě kašny, mariánský sloup, zámek a muzeum.
Třeboň ( 40 km od ATC Osika ) - městská památková rezervace. Město vzniklo na bývalých močálech a rašeliništích.Ve městě celá řada památek z různých architektonických období např. nádherný renesanční zámek, renesanční náměstí s historickými domy, pivovar z roku 1378, kostel sv.Jiljí, Svinenská brána apod. Ve městě jsou také dvoje světoznámé lázně, kde se léčí zejména nemoci pohybového ústrojí. Velkou roli ve vývoji města hrál rod Rožmberků. Známým je i proslavený a tajuplný stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan.
Okolí města je protkáno desítkami stok a rybníků, z nichž asi nejznámější je rybník Svět a rybník Rožmberk - který je vůbec největším středoevropským rybníkem.
Červená Lhota ( 45 km od ATC Osika ) - jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších vodních zámků v Čechách. v zámeckých komnatách je bohatá sbírka historického nábytku, kachlových kamen, skla a nádobí. Na zámku byla také natočena slavná televizní pohádka Zlatovláska.